Opuštěná

Jarek Nohavica

1:PGod nohama bortí se jí zDem, v srdci má nEmepořádek,
chce nGapsat dopis lidem všDem, a nEmemá první řádek,
v klGíně klubko bílé bDavlny s jehlicí nEma pletení,
kouzelný dGěda přání neplnDí
a zlatá rEmybka není, není, není, nDení,
nGení, není, není, není, nDení, prEmo ni není,
jsou jen lGidé, jsou jen lDidé bEmezejmenní,
chGodí jako loutky v Dorloji, Emodleva doprava,
a ona vGe svém prázdném pDokoji
si sama sEmobě ruku podává, podávDá.
R:CGelá se choulí, jDak tak mlčí, EmopuštěnDá,
zpGod víček růžek smDuténky jí trčí, EmopuštěnDá,
nGikomu o tom nepovDí, neboť se stydí, EmopuštěnDá,
Guprostřed samoty v krDajině lidí, EmopuštěnDá,
vlGající jako prDádlo na plotě,
zblEmoudilá ve svém vlCastním životě,
GopuštěnáD, opuštěnGá.D  Em   D  G  D  Em   D 
2:Ve chvílích největšího ticha poslouchá Cohena,
nikam už nepospíchá ta Venuše kamenná,
torzo antické krásy pod hladinou moří,
ale srdce se pořád hlásí
srdce pořád hoří, hoří,
hoří, hoří, hoří, hoří, hoří, pořád hoří,
kdepak jsou, kdepak jsou požární inspektoři,
kdepak jsou, kdepak jsou šohaji s pírkama chocholáče
ona sedí dívá se po kraji a pláče, ona pláče.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:35:32.567+00:00
Výsledky hledání: